Letošní jarní měsíce jsou dosti exponované, tak si jednotlivé události uchováme.
Začátek jara jsme odstartovali pobytem na Ramzové, kde jsme o prodlouženém víkendu stihli dva krásné výlety. První výlet je náš oblíbený, hned od chaty strmě do kopce na Smrk. Poté zasloužená hřebenovka s krásnými výhledy a zakončená občerstvením na Paprsku. Večerní grilovačka a spánek od deseti. Ramzovská klasika. Druhý den jsme se posunuli až na samý konec světa, do Bílé vody. Dali jsme si docela ostrý a ne moc pohodlný výstup na Borůvkovou horu. Odtud však vede pohodovější cesta zpátky. Únava z předešlého výletu však byla znát u celé posádky. Cestou zpátky pak prohlídka povodňových zkáz.
Během zimy přišla již tradiční jarní pozvánka do Bělé. Vzhledem k množství akcí jsme měli strach, že bude nakonec bez naší účasti. Podařilo se nám však jeden mladší kousek udat k prarodičům, kteří mohli dělat fanoušky na házenkářském turnaji. Zbytek vyrazil na sever, kde jsme strávili teplý, pohodový den. Odjížděli jsme s dobrou náladou a spálenými obličeji.
Podařila se nám provětrat i bicykly na celodenním výletě hanáckou rovinou z Červenky přes Uničov a Šternberk do Olomouce. Přidala se k nám holešovská banda a tak jsme pomalu na křižovatkách zastavovali dopravu.
Na jaře proběhla již tradiční ,,máma akce“. Stává se z ní sportovně-relaxačně-edukační víkend s pořádnou dávkou smíchu. Letos jsme vyrazili na sever, trošku do neznáma. Hledání vhodné chaty nepatří mezi naše hobby. Nicméně zážitky musí být intezivní, nepohodlí nás posouvá dál a dobrých lidí se vejde dost. I na záchod jsme si tam nakonec mohly zajít. Ve mne chata zanechala především ucpaný nos.
Zatímco maminky relaxovaly na supr chatě v Rychlebech, tak si mužská část rodiny zařídila víkend na zahradě u Troubeckého jezera. V plánu bylo si pořádně zarybařit na místním štěrkáči. Plán vyšel na 1* a byly chvíle, kdy jsme nestíhali běhat mezi rybáři s podběrákem 🙂 Jos během soboty vytáhl 10 kaprů a jednoho jsme si i odvezli domů. Díky tomu, že jsem na místě držel tiskovou pohotovost, tak jsme měli zpestření v podobě natáčení reportáže s televizí, včetně zpovědi místních Trouběčanů, kteří jsou teda všichni z Holešova 🙂
Poslední květnový víkend jsem s Jos a bandou házenkářů vyrazil jako vedoucí družstva na turnaj do slovenské Stupavy. Po sobotních 5 zápasech základní skupiny na kluky čekal v neděli souboj ve skupině o 4.-6. místo. Díky 2 vítězstvím si tak nakonec pověsili na krku pěknou bramborovou medaili!
