Letos jsme moře vynechali a trávíme letní prázdniny správně česky. Balíme kola i ledovač a vyrážíme na Šumavu. Chalupu máme odzkoušenou a máme na ni jen dobré vzpomínky. Před šesti lety to pro nás byl ráj na zemi – hlavně proto, že nám tam děti spaly snad i do osmi.
Měsíce květen a červen jsou u nás spojeny především s nabytými víkendy, které sice nemají parametr dovolených, ale bývají stejně výživné. Takže co jsme letos stihli? V květnu jsme měli naplánovalo rybářskou akci v Troubkách. Vše bylo zařízeno, nakoupeno, domluveno. I ryby se prý už těšily. Ale letos nám do
Pod stromečkem letos Joz s Ka našli nejen exotiku v podobě Tenerife, ale i další „cizokrajný“ kraj — víkend v Brně u strejdy a tety. Na motivačním plakátu visel nadupaný plán, takže bylo jasné, že o program nouze nebude. My jsme si ale řekli, že když už se dostaneme autem
Minulý rok děti zjistily, že Ježíšek nosí i jiné než hmotné dárky. Letos to tedy zkusily znovu. Původně do dopisu pro Ježíška padala slova jako Amerika, Nový Zéland nebo Japonsko. Jak jsme byli rádi, že po prohlédnutí atlasu se nechaly přemluvit alespoň na Evropskou unii, abychom Ježíška zbytečně nevyděsili. Únorový
Minulý rok nám předvánoční lyžovačka úplně nevyšla. Zdravotní stav většiny účastníků připomínal spíš lazaret, a tak jsme si řekli, že si to zaslouží reparát. Letos jsme tomu tedy dali další šanci. Plán byl jasný – osvědčené místo, kde víme, do čeho jdeme. Jenže chyba lávky. Letní rezervace nám tentokrát moc