Plán na sobotu byl jasný. Dopoledne zastaveníčko u dědečka, který byl bez babičky a vařil kolena. Tam jsme se nadlábli, vyspali a vyrazili směr karneval do Přerovského klubu Teplo, kde jsme se setkali s pirátkou. Jako na všech hromadných akcích u mladého pána podobný scénař : napřed panika, děs – dále postupuje k otázce: je tu něco k jídlu? – následuje nezájem, co tu děláme? vše jsme už snědli? – a vstupujeme do poslední fáze: to je docela zábava, už fakt musíme domů?
Jo a Joz byl za hasiče!
