Již tradiční (v pořadí třetí) přechod hor s dětmi, který nás zavedl do Orlických hor. Letos bohužel bez přítomnosti lidiček z Bělé. Duchem však byli po celou dobu trasy, jelikož plán Libuščiny trasy byl naprosto skvělý. Často padaly slova: Jee, to Libuška krásně naplánovala. To se Libušce povedlo!
První den jsme popojeli kousek od tvrze Hanička a vyrazili směr Neratov. Po cestě jsme neustále nacházali nějaké bunkry a pozůstatky opevnění. Proběhlo již Koláčkovic klasické Casino Royale. Druhý den jsme procházali přes louky směr k Zemské bráně. Ke konci proběhla bodová prémie za doběh k turistické chatě bez promoklého oblečení. Třetí den nenáročná trasa podél Divoké Orlice do Pastvin. I přesto, že jsme mohli jet z bližší autobusové zastávky – mlaďoši se chtěli hecnout a tak jsme v poklusu stihli dorazit i na tu vzdálenější zastávku. Všechny dny jsme se pohybovali na hranici zmoknutí, ale nakonec jsme to protančili bez mokrého trička.
Nevíme, jestli to bylo trasou, odrostlejšími potomky nebo přísunem alkohol a zmrzlin, ale moc jsme si to všichni užili. Po cestě zpátky domů proběhla rekapitulace. Ká se líbilo u Proroka, Joz nedá dopustit na kobylky. Maminka byla nadšená z výhledů druhého dne a tatínek z piva a kafe na Haničce. Každý si našel to svoje. Nejnovější poznatek z výletu však je, že příště si všichni dáváme vegetarianské a bezlaktóze menu!
Na prázdninovém wish-listu stálo ochutnat sushi! To jsme prubli v Mohelnici – KOI asijská restaurace & sushi bar a můžeme doporučit. Na cestách ze severu se to může někdy hodit.
