Už delší dobu jsem měl v hlavě nějaký cyklistický trip s Jos. Nakonec jsem zvolil přejezd Šumperk => Velká Bystřice se sobotním azylem na Července.
Ráno jsme už na kolech vyrazili z domu na vlak do Olomouce. Poprvé jsem jel po už zrekonstruované trati přes Uničov do Šumperku – moc pěkná, vyhlídková. Počasí nám poměrně přálo, a až na nepříjemný protivítr trasa slušně odsýpala. Jos po přesunu na 24′ kolo dost výrazně zrychlil a už je to solidní parťák na cesty. Kousek za Šumperkem nás předjížděla na kolech jedna elektrifikovaná rodinka i s jedním cca 14letým elektrifikovaným juniorem a obdivně blahopřáli, že jedeme za svoje…
Od Postřelmova jsme začali potkávat docela dost vodáků sjíždějících Moravu. V Leštině jsme se zastavili na zmrzku, pivo, vyslali signál Piškotovi, aby nám vyrazil naproti a pokračovali dál. Bohužel za Leštinou se krajina otevřela ještě víc a vítr se do nás opřel dost silně. Na Jos přišla drobná krize, kterou jsme naštěstí vyřešili gumovýma medvídka na vile Háj 🙂 Před Moravičany jsme se konečně potkali s Piškotama, výrazně stoupla morálka a přes zastávku na další zmrzku na Nových Mlýnech nás příjemnými lesními traily dovedli až do azylu. Původně plánované přespání pod širákem na terase nám sice zhatil déšť, ale i tak se o nás postarali jako v hotelu 🙂
V neděli nás ještě dovybavili blatníkama a vyrazili jsme přes Tři Dvory domů. Místo tradiční trasy rovnou přes Pomoraví jsme to ztočili na Šargoun a Březce, kde proběhlo občerstvení. Po cestě dál pak příjemně překvapil nový asfaltový úsek z Nákla a hlavně Hynkova. Poslední zastávka i s koupačkou proběhla na Poděbradech a pak už rovnou domů.
Příjemně mě překvapilo, že se to Jos líbilo a hned hlásil, že by jel takhle zase někam. Za dva dny ujel necelých 100km a tak jsem opatrně očekával mírnou nevoli. Nicméně už se hlásila i Ká, že by rozhodně vyrazila taky.. tak to vypadá na novou tradici 🙂
